Zákony a normy, které určitě nejsou společenským přínosem
O tom, že by zákony měly být vždy (!) společensky přínosné snad nehodláme diskutovat.
Je nesporné, že se české zákonodárství topí v různých zákonech a normách, které, nejen že nejsou pro širokou společnost přínosem, ale jsou doslova až toxicky škodlivé, což by mohlo vést přinejmenším k polemice. Abychom mohli s někým polemizovat, musíme být minimálně dva. A protože se mi za uplynulých dvacet let nepodařilo v horních patrech politické scény někoho, s kým bych mohl polemiku o vadných zákonech vést, dovolím si prostřednictvím této platformy vznést alespoň několik otevřených dotazů směrem k parlamentním politikům, kteří jsou odpovědní za vadné zákony a normy a kteří (opět a znovu!) usilují o své znovuzvolení.
Na Facebooku byly dlužníky zveřejněny i rozsudky soudu na jistinu 2,- Kč. Babička měla nedoplatek v nemocnici, nemocnice prodala dluh vymahačské firmě tuším z Velké Británie a vymáhali po dlužníkovi tuším 66.000,- Kč
Alberte, děkuji za váš podnět. To co zmiňujete není ojedinělý případ. Bohužel, celý systém vyrovnání pohledávky mezi dlužníkem a věřitelem je nastaven právě tak , aby bylo možné v souladu s platnými (!!) zákony , právě to co jste popsal. Jen doufám, že takových konkrétních podnětů jako se nám dostalo od vás bude co nejvíce. Dlužit není ostuda, ostudné je na jakých principech je nastaveno vymáhání dluhů v ČR.