Snížení administrativní zátěže je oblíbeným evergreenem všech politických stran. Realita? Digitalizace stavebního řízení, superdávka a nejnovější „hit“ – Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (v textu poté už jen zkráceně "JMHZ"). Praxe ihned po zavedení ukázala, že místo slibovaného zjednodušení nás čeká spíše hromadná lobotomie nebo doživotní renty pro mzdové účetní v psychiatrických léčebnách.
O JMHZ se rozepíši podrobněji, protože má potenciál zvýšit počet mzdových účetních se sklonem k alkoholismu. Sama zpracovávám mzdy třinácti klientům ve třech různých programech, takže vím, o čem mluvím, respektive píši.
Prvním úkolem byla (a u některých stále je) registrace zaměstnanců. Stát po nás chce u „dohodářů“ i takové detaily, jako je nejvyšší dosažené vzdělání, kód obce výkonu práce nebo údaje o rodinných příslušnících. Přestože můj software byl připraven skvěle, odesílání registrací byl boj. A pomoc od státu? ČSSZ zřídila jedinou informační linku, na kterou se nelze dovolat. A když se mi to po třech hodinách konečně podařilo, rady jsem se stejně nedočkala.
Druhým krokem je zpětné odesílání přehledů za leden až duben. Úspěšnost na první pokus? Nulová.
Příklad č. 1: Přehled se třikrát vrátil kvůli „neztotožnění zaměstnanců“. Přeloženo do lidštiny: systém ČSSZ neviděl identifikační číslo (OIČ), které v tiskopise prokazatelně bylo. Bez jakýchkoliv úprav ho vzal na milost až na čtvrtý odeslaný pokus.
Příklad č. 2: U poloviny zaměstnanců vyskakovala chyba v úlevě na dani. Po pěti marných pokusech o opravu jsem zkusila odeslat ten samý soubor znovu. Prošel. Opět bez úprav.
Příklad č. 3: Systém mi vrátil dohodáře s tím, že chybí období důchodového pojištění. Jenže on žádné nemá – je to dohodář. Nakonec jsem ho tam prostě „domalovala“, aby systém přestal stávkovat.
Zatímco systémy nefungují, jedna věc jde ČSSZ skvěle: rozesílání dopisů o chybách mým klientům. Ti pak logicky nabývají dojmu, že jejich účetní podstoupila lobotomii. Jedna klientka takových dopisů (způsobených chybou státu!) napočítala osmnáct.
V účetnictví se pohybuji přes dvacet let. Nikdy jsem netvrdila, že mě práce opravdu naplňuje, ale dříve jsem do kanceláře nechodila s odporem. Nyní MPSV spustilo nefunkční zmetek a za odměnu se možná dočká hromadné žaloby za poškození dobrého jména a náhradu ztraceného času.
JMHZ není jediný nesmysl. Máme tu i statistické výkazy o stovkách řádků. Ministerstvo školství (MŠMT) z nich dělá vyloženě slohovou práci.
Nedávno jsem musela písemně zdůvodňovat, proč v naší organizaci nikdo nemarodil. Po 30 minutách pátrání v archivech jsem do výkazu napsala: „Omlouvám se, ale opravdu nemohu za to, že v průběhu roku nikdo nemarodil.“ Místo pochvaly za humor následoval padesátiminutový telefonát s úřednicemi, abych větu změnila, protože by z toho měly „problém u nadřízených“.
Naše politická strana Výzva 2025 si klade za cíl nenadávat, ale hledat řešení. U JMHZ je jediné logické řešení: tento pokus okamžitě zastavit. Všeobecně by stačilo, kdyby administrativa alespoň nerostla. Naším cílem je postupně rušit duplicitní a zbytečné výkazy. Je to běh na dlouhou trať, ale proto jsme tady.
Budeme rádi, když se právě s tou vaší vlastní zkušeností s námi podělíte. Nepotřebujeme se zviditelňovat kvůli utrpení účetních, chceme sesbírat co nejvíce podnětů, abychom mohli "praštit" do stolu a říct jasně, že takto tedy ne.
Za Výzvu 2025 zpracovala Renata Donátová, účetní, Karlovy Vary.
Komentáře